Tak musím se přiznat, že jsem byla hodně zvědavá, jak si scénáristi poradí se závěrečným dílem. Kdo všechno nám bude eliminován a kdo nám přežije. No a jak to říci, jednoduše ve mně vyvolal rozporuplné pocity. Obsahoval scény, které mě neskutečně naštvaly a vytočily, ale zároveň i scény nad kterými jsem jásala nadšením. Jenže ty byly bohužel pouze dvě, smrt Joong Wona a setkání sester. Předně musím napsat, že i když se mi velmi líbilo spojení Yoo Guna s Yun Hwou, jednoznačně jsem ale fandila vztahu Yun Hwy a Joong Wona, takže jejich závěrečná scéna u mě přirozeně bodovala. Jeho city pro mě byly jasné od jejich uvěznění, ale konečně se tady projevilo také její srdce (do této chvíle to mezi nimi bylo spíše jen o náznacích) a jejich společná závěrečná scéna s přemlouváním, nasazením prstenu (byť mě to přišlo jak kolečko od záclony) až po jeho poslední vydechnutí u mě trochu smutku, tísně a slziček vyvolala. Ovšem to, že jsem Joong Wonova fanynka už od začátku není zase až takové tajemství, tudíž ode mne ani jiné hodnocení mít nemůže. Pravdou ovšem je, že Lee Beom-Soo se této role zhostil výborně a ztvárnil ji, alespoň pro mě, na jedničku.
To samé můžu říct i o Lim Soo-Hyang, postava Yun Hwy se mi dostala jednoznačně pod kůži stejně jako její velká sestra Seon Hwa v jedničce. Její postava prošla během celého seriálu mnoha citovými zvraty- Ray, Yoo Gun, Joong Won a všechny zvládla parádně..jaký velký rozdíl oproti chcíplé rybě! A scéna kdy se nám obě sestry setkaly, byla poslední věc, která se mi v závěrečném díle líbila. Přesně tak jsem si to představovala, jak na sebe holky budou koukat a pak Seon Hwa něžně vysloví sestřino jméno. Akční část byla už příjemný bonus navíc. Akorát když jsem viděla toho odstřelovače docela ve mně hrklo, že to snad nemyslí vážně, že by teď jedna z nich umřela, naštěstí se to nestalo. Na hraní obou dam bylo radost pohledět.
Lee Da Hae mi promine, jistě se velmi snažila a dala do toho vše, takže mě mrzí, že ji musím nazývat chcíplou rybou, ale jednoduše, nemohu jinak Pro mě měla scén, které by se mi v jejím podání líbily sakra málo a výraz její tváře, který byl pokaždé stejný tomu taky moc nepřidal. Většinou si hlavní hrdinky buď oblíbím nebo jim aspoň fandím a nebo naopak mě štvou, iritují a nejradši bych jim zakroutila krkem. Postava Soo Yun je asi první, která ve mně vyvolala spíš rozpaky a pocit, že kdyby potichu po pár dílech zmizela vůbec nic by se nestalo a já si toho snad ani nevšimla! Jednoduše jí jsem „nesežrala“ ani její hlavní citovou línii – lásku mezi ní a Yoo Gunem, natož aby se do toho zapojil křen Doo-Joon nebo něco jiného.